Návrhová urbanisticko-architektonická forma kulturního domu je inspirována dynamikou rybniční krajiny města Vodňan, na druhé straně uzavřeností historické středověké kruhové struktury a v neposlední řadě její transformované otevřenosti všem obyvatelům města.
Architektonická idea přispívá ke sjednocení stávajících nesourodých hmot městského kulturního domu zakomponováním původního objektu do nové kruhové architektonické formy.
Ústředním prostorem kulturního domu je Blackbox (víceúčelový sál), který je obklopen hmotou s přidruženými pomocnými a doplňkovými prostory. Lze ji přirovnat k ústřednímu náměstí Vodňan, které obklopuje městská urbánní struktura definovaná obvodovým ukončením – kruhovými hradbami s příkopem.
Kruhová hmota objektu v bílém valéru zdůrazňuje dílčí městské těžiště – střed společenských aktivit města. Zároveň barevně kontrastuje vůči vegetaci Zeyerových sadů - vytváří atraktivní pohledovou lokální dominantu ze všech přístupových směrů. Oproti původní roztříštěné hmotě působí jednotně. Zvýrazněné kontrastní vstupy symbolizují v kontextu s historickým středem města městské brány, které byly odstraněny stavebními úpravami 1.poloviny 19. století.
Prosklený okenní pás objektu umožňuje maximální optický kontakt z interiéru do parku obléhajícího kulturní dům. Objekt je opatřen předsazenou dřevěnou lamelovou fasádou bílé lazury, která plní funkci slunolamu s difůzním efektem pro interiérové prostory.
Hmota blackboxu je obložena perleťovým keramickým obkladem, který přechází z interiéru 1.NP nad střechu do exteriéru. Lesklý třpytivý obklad symbolizuje stříbrnou hladinu rybníků, které jsou typické pro místní krajinu. Interiérový dřevěný dubový obkladový pás blackboxu ve foyer vytváří analogii k alejím mohutných dubů na hrázích rybníků a podél cest v okolí Vodňan.